pátek 29. dubna 2016

Recenze – Mix zeleniny ve sladkokyselém nálevu



Ahoj, tak tu máme zase pátek. A já vám jako minulej tejden přináším recenzi na trochu tý pálivosti. Teda přináším – dneska je nás víc. Včera jsem něco sežral, a už zakrátko mi dělaly společnost miliardy bakterií salmonely se všemi průvodními znaky. Fakt chuťovka, to chceš! 

Ale všechno zlý je prej k něčemu dobrý. Dneska jsem si přečetl, že na rozjebanej pajšl mám kromě černýho čaje konzumovat nějaký ty probiotika. A protože jsem si nedávno zakoupil tuhle fešáckou zeleninu v láku, nebylo co řešit.


Přísady: zelenina v různém poměru (okurky, květák, paprika, cibulky), pitná voda, ocet kvasný lihový, jedlá sůl, extrakt koření, konzervační látky, sladidlo.

Mno, složení působí trošičku podezřele. Přeci jen, když si dám něco kvasit, tak tam pak nepotřebuju přidávat ocet, tím méně doslazovat. Je ale jasný, že nějakej důvod to mít bude.

Vzhled: igelitovej sáček s praktickou možností uzavření. Na obsah je fajn vidět, takže si můžete v krámu vybrat balení, který svým složením nejlíp odpovídá vašemu momentálnímu apetitu. Design si na nic nehraje a hezky ladí se zeleninou vevnitř.


Konzistence a barva: zelenina v láku, stačí? Že nestačí? Aha, tak ještě přidám informaci, že jednotlivý kousky jsou s pochopitelnou výjimkou květáku vcelku, nenakrájený. A zmínit musím ještě jednu kladnou stránku tohoto produktu – křupavost. Květáček je pěkně na skus, okurka není žádný bláto, no prostě v tomhle ohledu parádička.

Vůně: nakyslá vůně kvašený zeleniny a hořčičnýho semínka je vlastně úplně v pohodě. Osobně bych uvítal kopr, ale člověk nemůže mít všechno, ni?

Chuť: tady vysloveně záleží, jakej kousek dáte do ústního otvoru. Kulatá červená feferonka je krásně masitá a sladká, mrňavý cibulky a okurky jsou podstatně kyselejší atd. atd. Jasně, když si uděláte pickles doma, dosáhnete nejspíš lepšího výsledku, ale jako mainstreamovej produkt to vůbec není špatný. 

Pálivost: deklarována coby mírná. A vlastně to sedí. Na rozhašenej žaludek je to nicméně akorát.

Jídlo: počítám, že ohledně použití takovýchto věcí radit nepotřebujete, že? Žeru hezky za syrova a s ničím to nekombinuju. Radši.

Cena a užitná hodnota: v místním Albertu jsem balení pořídil za nějakých 42 Kč. To mi přijde úplně v pohodě.

Shrnutí: za ty prachy to není špatný. A pokud jste líní nakvasit si svoji vlastní zeleninu, je tenhle produkt slovenskýho podniku kvasiaren.sk hodný doporučení. A bacha, jejich zelí je taky moc dobrý. Určitě vyzkoušejte.

pátek 22. dubna 2016

Recenze – Plum from Hell



Zdar a sílu, jak si užíváte jaro? Doufám, že pro samý radosti spojený s tímhle ročním obdobím nezanedbáváte chilli. To by bylo jednak nezdravý, jednak nerozumný. 

Na dnešní recenzi jsem se dlouho těšil, a věřím, že je o co stát. Jak už jste se na stránkách blogu dočetli minulej podzim, získala švestková grilovací omáčka „Švestka z pekla“ na posledním Chillibraní první místo v divácký soutěži. 


Přísady: švestky (80g na 100 g výrobku), cukr hnědý třtinový, ocet vinný červený a jablečný, chilli papričky (Bhut jolokia, 7-pot, Trinidad moruga scorpion, Habanero), brandy-odpařením zbavené alkoholu, přírodní tekuté kouřové aroma, směs koření.

Vzhled: vysoká lahvička o kapacitě 250 ml je na přední a zadní straně opatřena etiketama, ze kterých se dozvíte vše podstatný. Design hodnotím jako povedený. Vytkl bych jen etiketu z obyčejnýho papíru bez povrchový úpravy, kterej má při přepravě a v lednici sklony k otěru.


Konzistence a barva: odstín obsahu je spíš až do hněda. V kategorii grilovacích omáček normální věc. „Švestka“ není nijak extra tečavá ani přespříliš hutná, prostě tak akorát, aby se bez problému udržela na soustu nějaký tý grilovaný dobroty. Navíc není rozmixovaná úplně do hladka, takže semo tamo narazíte na nějakej ten kousek. 

Vůně: výrobek je cítit výrazně kořeněně a podle očekávání i sladce. Nedokážu dost dobře posoudit, jak by voněl např. bez brandy, trochu mi chybí reference. Výsledný dojem je ale velmi dobrý. Taky kvituju, že to Laky nepřehnal s tekutým kouřem. Na tyhle věci já si nepotrpím vůbec, a to ani v BBQ omáčkách.

Chuť: sladká, ale nikoliv přeslazená. Právě taková je Plum from Hell. Kyselost je mírná, nicméně jasně patrná. Zajímavá je pak absence soli. Po několikerém ochutnání jsem si představoval ty překrásný švestky, ze kterých se to všechno asi vyrábělo. Úplně je před sebou vidím – pořádně macatý a ojíněný kousky, na jaký člověk v marketu jen tak nenarazí. Jo, málo platný, kvalitní suroviny jsou základ. V tomhle bodě bych taky lehce pochybovačně zavrtěl hlavou nad názvem – jakýpak peklo, vždyť tohle chutná vysloveně božsky!

Pálivost: intenzita je na etiketě deklarována coby střední. A počítám, že to sedí. Pokud nejste vyslovení začátečníci, tak se vám snad ani nemůže poštěstit, že byste to s touhle omáčkou přehnali. Pálivost je krásně plná, má relativně rychlý nástup habaner i výdrž typickou pro zbylé použité odrůdy papriček.

Jídlo: výrobce omáčku doporučuje ke grilovaným či jinak upraveným masům, dále pak k sýrům, uzeninám a salátům. Co jsem bral „Švestku“ na grilovačky, tak svý splnila a sklidila ohlas jak mezi osobami zasvěcenými, tak u laiků. Já osobně jsem jí pak zdaleka největší množství pozřel v bohatýrskejch ovocnejch salátech. Však si to umíte představit: ananas, jablka, hrst brusinek, hromada nasekanejch oříšků všeho druhu atd. atd. A místo obvyklýho „dresinku“ z limetový šťávy, kubánskýho rumu a pravý vanilky jsem tam šupnul štědrý množství Plum from Hell. Výsledek byl nadmíru uspokojivý, dostavil se takovej ten stav slasti, kdy požitek z jídla potencujete čtením hodnotný literatury (číst při jídle totiž není barbarství, víme?) a vědomím, že touhle porcí to končit nemusí.

Cena a užitná hodnota: omáčku pořídíte nejsnáze rovnou od výrobce za 159 Kč. Vzhledem ke kvalitě a množství si není na co stěžovat. Když člověk vezme v úvahu, že takový Tabasco stojí polovinu, ale je ho jednak čtyřikrát míň a jednak  není zdaleka tak dobrý, tak asi není co řešit. Léta provařenej reklamní slogan „Kvalita za rozumnou cenu“ tady platí stoprocentně.

Shrnutí: švestkovejch omáček jsem za poslední rok zrecenzoval docela dost, přesto nemám ani omylem pocit, že už by to začínalo bejt na jedno brdo. Lakyho Plum from Hell se mezi nima rozhodně neztrácí a už dlouhou dobu patří mezi stálice v mý lednici. A jak jsem co do chilli omáček tvor dosti promiskuitní a jen menší část si kupuju opakovaně, tak u týhle to platí. Pokud jste na základě tohoto faktu došli k závěru, že Plum from Hell doporučuju, tak gratuluji – máte pravdu.

pátek 15. dubna 2016

Chilli festivaly a akce v roce 2016



Zdar, čas letí jak splašenej a přijde mi, že každou chvíli obdržím nějakou novou informaci o chystaných akcích spojených s chilli. A protože ne všichni sledujeme všechno, přišlo mi užitečný ve stručnosti zmínit události, o kterých zatím vím a které rozhodně plánuju poctít svou účastí. Zmíním jen akce pro širokou veřejnost, ne privátní srazy a večírky a události typu gastro show.

28.5.2016 – Chilli meeting 2016 - Brno - Moravské náměstí

První letošní setkání milovníků chilli, avizován je bohatý program, soutěže výrobků atd.

FB událost: https://www.facebook.com/events/596527870509145/

3.9.2016 – Chillibraní & Chilližrout 2016 - European hot food festival - Brno - koupaliště Riviéra

Jde již o pátý ročník Chillibraní a Chilližrouta, a pokud mne paměť nešálí, setkáme se letos potřetí na Riviéře. Na programu se usilovně maká, ale lze očekávat, že bude částečně vycházet z veleúspěšného minulého ročníku. Nebudete tedy ochuzeni o soutěže, stánky s občerstvením ani kulturní program.

FB událost: https://www.facebook.com/events/172419566459462/

1.10.2016 – Chilli Mechov - Hradec Králové - areál letního kina Šerák

Ano, již i u nás v Mechově budeme mít pořádný chilli fesťáček. Považuju za mimořádně osvěžující, že alespoň pro jednou nemusím nikam jezdit, haha. V kuloárech se proslýchá, že se můžeme těšit nejen na gastronomická potěšení, ale i na velkoryse pojatý kulturní program.

FB událost: bude přidána později

15.10.2016 – Chilli fest - Liberec - Pivní bar Azyl

Pokud je vám blízká myšlenka DIY (Do It Yourself - urob si sám), veganství, máte rádi skvělý pivo, ostrý chilli a pořádně našlápnutou muziku s mimohudebním přesahem a nebudete postrádat tisícihlavý davy návštěvníků, pak je tahle takřka komorní akce právě pro vás. K programu mám zatím jen tolik, že vystoupí polský thrash tornádo Terrordome. Stay tuned!

FB událost: bude přidána později

17. listopadu 2016 – Plechová huba - Praha - bude doplněno

Tady je zatím ještě moře času, info ještě nemám pořádně žádný. Ale myslím, že akce nabeton bude, takže ani Pražáci nemusí smutnit, že za pořádným chilli musí jezdit do divočiny mimo Matičku Stověžatou :)

FB stránky Plechový huby: https://www.facebook.com/groups/plechovahuba/?fref=ts

Tak tohle je zatím všechno, co letos očekávám a o čem vím. Pořádáte chilli událost a nenašli jste zde svoji akci? Ozvěte se!

pondělí 11. dubna 2016

Recenze – Jalapeño papričky plněné sýrem v pikantní tomatové omáčce



Ahoj draci a dračice, vítejte u další recenze. Před pár dny jsem od svého ctěného bratra obdržel coby součást dárku k narozkám oranžovou pikslu s jalapeños. Docela překvápko, protože jsem neznal nejen produkt, ale ani výrobce, jímž je mexická společnost La Morena. O důvod víc k recenzi!

Přísady: jalapeño papričky 30 %, sýr 15 % (mléko, sůl, syřidlo), rajčatové pyré, cibule, sojový olej, cukr, jodidovaná sůl, vinný ocet, česnek, koření.

Vzhled: plechovka o obsahu cca 372 g není z největších, ale pořád toho obsahuje zhruba dvakrát víc než základní konzervy, který znáte třeba od San Marcos nebo La Costeña. Docela hezky provedená mi přijde etiketa s černovlasou paní pošilhávající po papričkách a rajčatech.

Konzistence a barva: papričky jalepeño jsou zelený a hezky v celku, jen ze strany naříznutý a naplněný hranolkem sýra; ten vypadá tak trochu jako náš balkán, tedy nezrající trochu drobivej bílej sýr. Papričky se vyznačují silnejma masitejma stěnama a úžasnou křupavostí. V celý plechovce jsem nenarazil na jedinou papričku, která by byla měkká nebo dokonce rozbředlá, to je třeba ocenit.

Výše popsaný kousky plavou v rajčatovým sósu, odstínem připomínajícím oranžovou omáčku ke klasickejm plněnejm paprikám.





Vůně: recenzovanej výrobek odérem nijak nevybočuje z dobrého standardu. Vůně je dostz kyselá s trochou rajčat.

Chuť: hm, tak jdeme zakrojit! A ejhle, ono to jde docela těžko; jednak jsou papričky docela odolný samy o sobě (výrobce asi nekecá, když na svých stránkách uvádí, že jde o ruční výběr), ale tvrdej je i sejra. Ochutnávám ho jak první, a nejdřív hezky sólo. Chutná tak trochu jako vypadá – rozpadavej sýr bez chuti a bez zápachu. Oceňuju, že oproti balkánu není tolik slanej, ale jinak moc nepřesvědčil. Sousto s papričkou je lepší, ale vůbec nejlíp mi šmakuje samotná senzačně křupavá paprička bez sýra.

Omáčka je docela fajn, takovej ten lepší rajčatovej šmak, kterej mírně připomíná kvalitní rybičky v tomatovým nálevu. Pokud se mne týká, klidně by mohla být i méně slaná, ale já solím dost málo, vám to tak přijít nemusí.

Pálivost: v rámci kategorie nakládaných jalapeños je to velmi slušný, spokojenost. Na svý si přijde začátečník i pokročilej milovník pálivýho.

Jídlo: ruku na srdce, co čekáte, že vám sdělím? Jasně, žeru je jen tak samotný a nevidím důvod to měnit. Vy to dělejte taky tak.

Cena a užitná hodnota: online shop řetězce Tesco nabízí recenzovaný papričky za 110 Kč. To se zdá docela dost, ale tyhle věci jsou každou chvíli v akci, takže stačí chvíli počkat a pak koupit za půlku. Každopádně i za plnou cenu jde o fajn zpestření jídelníčku.

Shrnutí: mně osobně příliš nesedla volba sýra, nezrající krémový by byl podle mne mnohem vhodnější. Zbytek byl ale fajn a papričky samotný pak vysloveně super. Rozhodně doporučuju alespoň ochutnat. 

sobota 9. dubna 2016

Recenze – Eggplant in Chilli Sauce aneb óda na smrad a sliz



Ahoj vespolek, jak se furt máte? Dneska pro vás mám něco nevšedního. Poprvý jsem tyhle baby lilky v chilli omáčce objevil někdy v létě v Sapě. Už tenkrát ve mně zanechaly silný dojem, a to doslova. Když se tedy před pár dny ukázalo, že daný tovar vedou i vietnamští prodejci u nás v Hradci, nezaváhali jsme.

Přísady: lilek, rybí omáčka, cukr, česnek, sůl, chilli, sorban draselný.

Vzhled: recenzovaná dobrota (sic!) se ukrývá v zavařovací sklenici lehce netypického tvaru a objemu. Obsahu je ne méně než 400 g. Nálepka září různými barvami a všelikými fonty, na mne působí poměrně dost přeplácaně. Ale podstatný je, že se nakonec dostanete ke všem požadovaným informacím. 


Konzistence a barva: vnitřek skleničky je fakt přitažlivý na pohled - malý lilky cca 1-2 cm v průměru jsou spolu s chilli a nasekaným česnekem nahačmaný ve slizovitým sósu ze zbylejch přísad. No bájo, tohle člověk nepotkává každej den.

Vůně: trochu váhám, jak dostatečně pregnantně popsat odér, kterým vás tahle radůstka počastuje. Je to spíš česnek, chilli a bolavá noha nebo česnek, chilli a několik týdnů zahnívající potkan? Přesné zatřídění bude na každém soudruhovi, ale jedno je jisté - rybí omáčka se nezapře.

Chuť: sladkoslaná chuť láku se snoubí s jemnou palčivostí česneku a nakyslostí rybí omáčky. Samotnej lilek žádnou vlastní chuť nemá, je to jak s cuketou apod. – do čeho ho naložíte, tak bude chutnat. Celkový vyznění recenzovanýho výrobku je originální a zajímavý.

Pálivost: nu, tady jsem byl poněkud zklamán. První várka ze Sapy jakž takž pálila, recenzovaná sklenička skoro vůbec. Bejt chilli aspoň z půlky silný jako smrad, byl by výsledek mnohem lepší.

Jídlo: naprosto nemám šajnu, s čím tuhle věc ve Vietnamu baštěj. Já chodil lilečky mlsat především jen tak ze sklenice, partnerka si jich dopřávala na salátu. A řeknu vám, vůně polibků pak byla skutečně mimořádně romantická :)

Cena a užitná hodnota: u místního prodejce za šest pětek, v Sapě asi ještě levněji. 

Shrnutí: fakt zajímavej výrobek. Plánuju ochutnat ještě další druhy, pokud na ně natrefím. A vy se nebojte a příležitostně taky vyzkoušejte.

čtvrtek 3. března 2016

Kde si spálit ústa – Chilli Point





Zdar, v poslední době jsem buď náhodou, nebo na doporučení dostal do několika podniků více či méně zaměřených na chilli. Přišel tedy čas zase jednou oprášit rubriku Kde si spálit ústa. Dnes navštívíme ChilliPoint v Praze.

O tomhle podniku kousek pod Václavákem jsem slyšel ledasco dobrého. Kromě toho, že jde o obchod s pálivým zbožím, nabízí i restauraci. Ta kromě stálé a ne úplně laciné nabídky nabízí během pracovního týdne povedená polední menu. Na ně jsem slyšel jenom chválu, neboť se prý často jedná o pálivé variace na tradiční pokrmy. Tak třeba dneska je to domácí sekaná s Carolinou Reaper. Kdo by odolal...

Na mne bohužel vyšla návštěva v sobotu, takže menu mne minulo, alespoň jsem si však mohl v klidu vybrat pěkně předem v klidu domova. Nejprve jsem však nakouknul do krámu v přízemí. Ten mi přišel velmi fajn, kromě čerstvých papriček, čokolád a olejů nabízel i hromadu nejrůznějších (nebo nejhrůznějších?) pálivých omáček. 






Aktuálně by měl být na skladě i Agent Orange, tož jste-li pražští nebo tamtéž naplavení, můžete si ho koupit bez crcání se s webshopem.


No, vzhůru dolů do restaurace! Interiér je hezky stylový, viz fotka v záhlaví. Obsluha byla pozorná a příjemná, takže jsme se ani nenadáli a už se nám k vybírání chystala Plzeň. Po chvilce váhání jsem si objednal klasiku v originalním provedení, a sice Chili con carne z hovězího žebra, fazole, konfitovaná zelenina, chilli Carolina Reaper za bratru 290 Kč. Schválně jsem se napoprvé držel zpátky, nemachroval a pálivost nechal na výchozí úrovni. Ostatně nejel jsem se odrovnat na celé odpoledne, ale v klidu najíst před zkouškou s kapelou.



Výsledek vypadal poněkud jinak, než když si dělám chilli con carne doma nebo si jej dám v některé z mexických restaurací. Po prvním soustu jsem ale naznal, že změna vůbec nebyla na škodu. Chuť super, suroviny kvalitní, pálivost spíše krotká. V daném rozpoložení mi to ale vůbec nevadilo.

Celkově jsem byl spokojen, ale vidím to na minimálně několik dalších návštěv. Jednak chci ochutnat ta vyhlášená polední menu, jednak – a to hlavně – si nechat spálit ústa a drůbky něčím trochu víc echt a třeba se i zapsat mezi ligu statečných. O případném vývoji vás, milé čtenáře, budu samozřejmě informovat.

/tu Plzeň by to chtělo velkou, třetinkový lahvičky jsou akorát pro zlost.

středa 24. února 2016

Recenze – África pura



Vážení a milí, vítejte u další recenze. Ani jsem se po nedělním Restaurant Day nestačil pořádně oklepat, a už mám potřebu se vám svěřit s jedním výrobkem. Jo, když jsem už zmínil tu akci, dopadla fajn, děkuju za optání. Náš chilli stánek si na nezájem rozhodně stěžovat nemohl, a ať už si zákazníci odnášeli guláš, boršč či něco jiného, rádi se vraceli se slovy uznání. Mimochodem, když jsem den předem vařil hrnec boršče, dal jsem do něj špetičku Caroliny tak malou, že na špičce nože nijak extra velký místo nezabírala. A ejhle, stejně to bylo cítit. Nijak zvlášť zabijácky, ostatně to jsem ani nechtěl, ale přesto dost znatelně. Takže nepodceňovat :)

Ale teď už k vlastní recenzi. Jedná se chilli pastu podle tradičního africkýho receptu, ovšem vyrobenou v Portugalsku. Z Německa mi ji přivezl kámoš Space, díky chlape. 


Přísady: papričky Pipi-Piri, ovocný ocet, citron, sůl, česnek, sladká paprika, rostlinný tuk, whisky, koření.

Rostlinný tuk? Fakt? Nutno dodat, že se rozcházejí údaje na webovkách výrobce (viz výše) a na etiketě, ta udává rostlinný olej. OK, takhle napsaný je to lepší.

Vzhled: válcovitá sklenička jako od oliv není pro našince žádný překvápko. Ale za zmínku stojí celofánová krabička, ve který byla sklenička zabalená. Vypadalo to dohromady moc hezky. Hmotnost obsahu je 150 g.


Konzistence a barva: tmavě červená pasta, plná semínek a červených slupek od Piri-piri papriček. Výsledek vypadá přesně tak, jak byste od výrobku tohoto druhu očekávali. To ostatně platí i o konzistenci, která je řádně hutná. Rozhodně počítejte s tím, že budete na vyndávání potřebovat lžičku.

Vůně: tady jsem naopak překvapen byl, a to dost příjemně. Hodně výrazná svěží vůně, prim hraje citron a papričky. Cítím krom jinýho ještě nějaký koření, ale kdybyste mne zamordovali, tak ho nedokážu identifikovat. Hodně výrazná je i sůl, tady je prostě už po čuchu poznat, že pokud nesolíte vůbec nebo málo, tahle omáčka asi nebude tak úplně pro vás.

Chuť: ano, se solí se při výrobě evidentně nešetřilo. I když je jí „jen“ 10 %, tak stejně nejsem takovej drsňák, abych si dal celou lžíci najednou. Celkově to ale nevadí, stejně tyhle věci člověk nemlsá samostatně, že jo. Jinak musím pochválit, pasta chutná krásně svěže.

Pálivost: pokud jde o intenzitu, tak ta se pohybuje spíš k nižší hranici. Ne, že by výsledek vůbec nepálil, ale však znáte nakládaný Piri-piri, ne? Tohle je trochu pálivější, ale ne o moc.

Jídlo: výrobce doporučuje „Čistou Afriku“ pro použití ve studený kuchyni. OK, docela to funguje, asi nejradši ji mám v sendviči nebo lehce do salátu. S chutí ji čas od času míchám s kvalitníma hořčicema. Ale nebojím se ji používat ani třeba k teplým pokrmům, ať už do svých milovaných polívek nebo jinam. 

Cena a užitná hodnota: jak zmiňuju výše, pastu jsem dostal darem takže z hlavy cenou neposloužím. Ale kdyby byla do osmi pětek nebo do kila, tak asi OK. Víc bych nedal. Ale rozhodně se plánuju seznámit s portfoliem firmy trochu víc, nabídka je poměrně zajímavá a firma vyrábí dokonce i extraktovky. 

Shrnutí: poctivá a originální Piri-piri pasta. Milovníci soli a chilli by měli určitě vyzkoušet.