Recenze – Green habanero sauce

Už jste někdy slyšeli o papričkách pěstovaných na nehostinné Aljašce? Já taky ne. A přece se stalo, že mi ze služební cesty do této krásné země přivezl kamarád a neúnavný podporovatel tohoto blogu tuto pálivou omáčku z produkce světoznámé mexické firmy El Yucateco. Díky Ondro, máš to u mne! 

Přísady: voda, papričky habanero, sůl, kyselina octová, koření, xanthanová guma, kyselina citronová, cibulový prášek, benzoát sodný, barviva.

Vzhled: pomenší 120ml lahvička s relativně úzkým hrdlem a bílým uzávěrem je opatřena pestrobarevnou nálepkou, jíž dominuje logo výrobce. Na první pohled však recenzenta zaujme obsah. Nuže, pokročme dále.

Konzistence a barva: barva omáčky je naprosto neuvěřitelná. Jsem přesvědčen, že takhle jasně zeleného odstínu nelze dosáhnout přírodní cestou, a vyloženě „chemicky“ zelené částečky, které v omáčce tu a tam zahlédnete, mi moji domněnku jenom potvrzují. Ale rád bych se mýlil, že ano... Konzistence je tak akorát, ani příliš řídká, ani hustá.

Vůně: omáčka překvapivě voní právě tak, jak bych od výrobku obsahujícího zelená habanera čekal – odér je příjemně svěží, lehce vonící po citronech. Ovocná vůně typická pro zralá habanera (tedy alespoň pro ta dobrá, aušus z Tesca pěstovaný hydroponicky v Holandsku se nepočítá!) zde není takřka vůbec patrná. Celek je příjemný, a byť kvalit špičkových omáček typu The Legend nedosahuje, určitě se není za co stydět.

Chuť: green habanero sauce vůbec nechutná špatně – není příliš slaná ani kyselá, papričky dominují, co víc si přát? Asi trochu vlastního „ksichtu“, který u této omáčky poněkud postrádám.

Pálivost: na stránkách výrobce se lze dočíst, ze recenzovaná omáčka vykazuje pálivost 9 000 SHU. To myslím zcela sedí. Není to žádný brutus, ale zase je třeba počítat s tím, že omáčka dokáže příjemně překvapit. Pálivost je v ústech příjemně setrvalá a má tendenci se stupňovat s každým dalším soustem.

Jídlo: osobně green habanero sauce používám do zeleninových salátů, různých dipů a do sendvičů. Zde omáčku nemohu než doporučit. Při použití v teplé kuchyni bych se trochu obával, že její chuť buďto zcela zanikne, nebo bude teplem degenerována na zcela zaměnitelnou pálivost.

Cena a užitná hodnota: green habanero sauce koupíte u našich jižních sousedů za nějakých 5 €. To se mi zdá docela dost, neboť za tyhle prachy sice získáte docela dobrou omáčku, ale zároveň platí, že v dané cenové kategorii už lze pořídit lépe...

Shrnutí: toužíte-li si rozšířit obzory ausgerechnet o zelená habanera, máte jedinečnou šanci. Pokud je však pro vás dané hledisko nezajímavé a hledáte-li pouze nějakou omáčku   z habaner, doporučuji spíše výrobek ze zralých plodů.

Recenze – Jekyll or Hyde, You Decide!

Předem tohoto příspěvku se omlouvám všem, kteří zde minulý týden nenalezli nový příspěvek. Byl jsem na cestách v zahraničí, a když jsem se ve čtvrtek vrátil do vlasti, navzdory původnímu plánu bleskově napsat recenzi jsem ihned po příjezdu domů potupně vytuhnul. Nuže, doufám, že vám to dnes důkladně vynahradím. Podíváme se spolu totiž na zoubek další lahůdce od firmy Grim Reaper Foods. Poněkud nezvykle se jedná o omáčku dvousložkovou – v první, větší lahvičce získáte omáčku vyrobenou z papriček chipotle.  Lahvička druhá zvaná Jekyll's potion pak obsahuje extrakt kapsaicinu o síle 500 000 SHU, kterým lze prvně zmíněné složce „přidávat grády“. Něco takového jsme tu ještě neměli, že? Tak hurá na to!

Přísady: větší lahvička obsahuje červenou papriku, bílý vinný ocet, vodu, papričky chipotle, zlatý sirup (neptejte se mne, co to je), červenou cibuli, česnek, mořskou sůl, olivový olej a kyselinu citrónovou; Jekyll's potion v sobě skrývá 10 ml oleoresinu kapsaicinu.

Vzhled: jak je vidět na fotografii, větší z lahviček je tvaru placatého a objemu decky a půl, přičemž její tmavé sklo brání zvídavému čtenáři v optickém zkoumání obsahu. Na etiketě je malůvka jakési paní doktorky, která se po požití obsahu menší lahvičky mění v monstrum. Výsledný dojem není vyloženě špatný, ale je poměrně nevýrazný a zejména název produktu na pozadí vyloženě zaniká. Menší lahvička představuje běžnou skleněnou lékovku s kapátkem, přičemž etiketa, dá-li se v tomto případě vůbec o nějaké hovořit, sestává hlavně z varování před silou obsahu a výzvy, abychom se vyvarovali jeho konzumace v neředěném stavu.

Konzistence a barva: konzistence chipotlové omáčky je pěkně hustá, s hrubšími kousky chipotle papriček. Barva je tmavě hnědá, lehce do červena. Oleoresin kapsaicinu z menší lahvičky je světle nažloutlý a zcela tekutý.

Vůně: pokud jste již někdy měli tu čest s uzenými papričkami chipotle, netřeba vám nic vystvětlovat – omáčka krásně voní právě po nich. Vy ostatní koukejte svou chybu při nejbližší příležitosti napravit. Obsah menší lahvičky nevoní víceméně nijak, snad jen trochu chemicky.

Chuť: omáčka z chipotles je velice, velice chutná. Lehce nasládlá a jen velmi mírně kyselá, takže si ji vychutnají i ti, kteří jinak ocet vůbec nemusí. Stejně jako u vůně platí, že chuť je do značné míry poplatná použitým surovinám, takže papričky chipotle opět dominují.

Pálivost: pokud jde o pálivost, sama chipotlová omáčka pálí jen mírně, pročež je jako taková vhodná coby přísada kojenecké stravy a podobně. Vy jste ale už celí napjatí, jak pálí extrakt, že? Samozřejmě, že vás nehodlám zklamat – na lžičku odkapávám dvě pořádné kapky a ochutnávám. Ohavnost. Chuť samotného extraktu je vyloženě odporná a řekl bych, že v něčem takovém si nemůže libovat vůbec nikdo. Počítám, že kdybyste vyloupili drogerii a ze třech náhodně vybraných výrobků vyrobili výluh, dosáhli byste podobného výsledku. Dlužno však dodat, že navzdory své nechuti není extrakt skoro vůbec hořký, kterážto skutečnost se bude při míchání s chipotlovou složkou velmi hodit. Pokud jde o pálivost, tak ta je velmi slušná a opravdu věřím, že splňuje onu výše deklarovanou úroveň pálivosti. Dohromady spolu obě složky velice pěkně „hrají“ – zkoušel jsem nejrůznější poměry a výsledek byl většinou chutný a zajímavý. Samozřejmě nehodlám tvrdit, že jsem vyčerpal všechny možnosti, naopak; Jekyll or Hyde je zábavou na nejeden letní večer.

Jídlo: hned z kraje se přiznám, že s papričkami chipotles skoro vůbec neumím vařit. Papričky samotné miluji a pojídám je jen tak, ale výsledku, za který bych se nemusel stydět, se mi při vaření doposud dosáhnout nepodařilo. Nuže, dnes jsem se pokusil smůlu prolomit. Ukážeme si, jak jsem vyráběl seitanové burritos.

Den před zamýšleným vařením jsem si připravil marinádu z oleje, šesti stroužků česneku, třech lžic recenzované chipotlové omáčky, půlky červené cibule, černého pepře, čerstvě nadrceného římského kmínu, trochy jablečného octa a soli. Všechny přísady jsem rozmixoval tyčovým mixérem na hrubou kaši, do které jsem nakladl cca centimetr silné plátky seitanu natural. Výsledek jsem nechal přes noc v lednici. Dále jsem si namočil něco černých fazolí.

Druhý den jsem nakoupil tortily, listový salát, rajčata, zakysanou smetanu, limetku a dobrou rýži. Pokud si doma nepěstujete čerstvý koriandr (školácká chyba!), kupte jej taky.

Uvařil jsem rýži, smíchal ji s nasekaným koriandrem a dochutil šťávou z limetky (přiměřeně!). Lehce jsem dosolil a dal stranou. V mezičase jsem si uvařil fazole s čerstvě nadrceným římským kmínem a trochou soli, slil a rovněž odložil. Na pánvi jsem do křupava osmažil plátky marinovaného seitanu a nakrájel je na proužky. Nadrobno jsem nasekal rajčata a vhodně jsem naporcoval salát. Zakysanou smetanu jsem zamíchal a mírně osolil.

Jdeme do finále. Na suché pánvi jsem z obou stran ohřál tortilu a následně se ji jal plnit. Nejdřív vrstva rýže a fazolí, pak seitan, na něj smetanu, a uplně na vrch rajčata korunovaná salátem. Tak, a teď to hezky zavinout... a ono to nejde! Nebo teda jde, ale vypadá to hnusně! Kurnik, tak znovu... no, nakonec se jakž takž podařilo, ale pokud jde o tvar, má výsledek do klasického burrita daleko asi jako Milky Way k čokoládě. No, posuďte sami:

Chuťově jsem byl spokojen náramně, jenom jedna maličkost zkalila celkový dojem – testovaná omáčka není ve výsledku vůbec cítit. Asi jí budu muset příště použít řádově vyšší množství.

Cena a užitná hodnota: omáčka Jekyll or Hyde, You Decide! stojí 259 Kč, což mi přijde slušné, neboť za své peníze dostanete spoustu zábavy a netušených možností. Extrakt lze používat k zesílení i dalších omáček, takže se vám ani po snědení chipotlové složky nestane, že byste pro něj neměli využití.

Shrnutí: zajímavá a vpravdě nevšední záležitost, vhodná i coby dárek. Máte-li rádi papričky chipotle, běžte do toho.

Recenze – pálivé pochutiny

Dnešní příspěvek bude poněkud jiný. Odpočineme si tentokrát od jakostních pálivých omáček, a představíme si zboží sice také pálivé, ale zato podstatně méně zdravé - pálivé pochutiny. A jako první si posvítíme na klasiku nejklasičtější, kterou není nic menšího než

Blair's Original Habanero Chips

Předesílám, že nejsem žádný fanda lupínků, a chipsy konzumuju tak možná jednou dvakrát do roka na návštěvě, a to ještě musí nastat opravdu zvláštní konstelace okolností. To nic nemění na tom, že Blairovy pálivé bramborové lupínky patří ve své třídě mezi absolutní špičku. Z chipsů jde poznat, že jsou opravdu vyrobeny z brambor, což je v době, kdy kdejaký výrobce produkuje svoje švindlzboží z těsta, rozhodně plus. Solidní pálivost a výrazná chuť habaner... kdybych si potrpěl na chipsy, dlabal bych tyhle. Balení o hmotnosti 57 g pořídíte za 43 Kč. Z mého pohledu je cena OK, ale vím, že někteří přátelé-závisláci byli schopni celý sáček sdlábnout za pár minut...

Purgatory (White Chilli Chocolate)

Bílá čokoláda z produkce zde již řádně provařené britské firmy Grim Reaper Foods. Krásně voňavá po vanilce a bergamotu a pořádně pálivá. Není nad to, vložit si do úst jednu kostičku a pěkně pomalu ji ocumlávat. 100g tabulka stojí 119 Kč, což se nezdá úplně málo, ale holt dobré věci bývají dražší. Kdo chce ušetřit, může si koupit Milku a nakapat si na ni After Death :)

Black Widow (Dark Chilli Chocolate)

Kdo preferuje spíše hořkou čokoládu, může zkusit Černou vdovu. Kvalitní 73% čokoláda jeho nároky určitě uspokojí. Pálivost je podle mne o trochu nižší než v případě Purgatory, ale milovníka pálivého určitě potěší. Cena je stejná, tedy 119 Kč. Obě čokolády nejen dobře chutnají, ale i skvěle vypadají, což z nich činí např. dobrý dárek.

Habanero Hot Jelly Bears 

Co objevného tak k tomuto zboží napsat? Páliví gumídci společnosti Shamanic Fire potěší každého milovníka habaner. Je sice pravda, že nedosahují kvalit legendárních gumových bonbónů ve tvaru chilli papriček, ale to není až takové překvápko, protože papričky byly prostě nejlepší a basta. Poměr cena/užitná hodnota je u medvědů velmi slušný – za 99 Kč dostanete čtvrt kila pálivého želé. Berte, nebo nechte být.

Drops jahodový/malinový (extra pálivý)

Největší svinstvo jsem si nechal na konec – pálivé dropsy tvarem přibližně připomínající bolševické Lesněnky se k ústní sliznici chovají podobně jako fréza. Prvních nekolik cucnutí není nijak dramatických, ale postupně se to jenom zhoršuje a zhoršuje, přičemž celkový zážitek je mohutně umocněn úžasně chemickou příchutí jahod, resp. malin. Po prvním bonbónu zpravidla mívám už tak rozedřenou pusu, že dva za sebou prostě nedám. Tohle je povinnost, a za 49 Kč jich dostanete deset.

Shrnutí: narozdíl od omáček nemohu nic z výše představeného doporučit ke každodennímu požívání, ale proč čas od času neudělat radost sobě a svým blízkým, že?