Recenze – Jolokia Mučíto

Pěkný večer přeju. Není to tak dávno, co jsem zde představoval omáčku Moruga Mučíto (dále jen MM) z rukou tuzemské firmy seminka-chilli.cz. Pro připomenutí uvedu, že výrobce do všech svých omáček používá vlastnoručně vypěstované papričky. Super, že? Dnes se spolu mrkneme, jak si v hodnocení povede omáčka Jolokia Mučíto. Jde o slabší sestřičku výše zmiňované Morugy.  

Přísady: jemně drcená rajčata, chilli papričky (Jolokia), třtinový cukr, sůl, kyselina citronová, konzervant sorban draselný.

Vzhled: opět máme co do činění s menší placatou flaštičkou o objemu jedné deci. Nálepka nepokrytě dává najevo, že budeme mít co do činění s papričkou Jolokia, honosící se pálivostí přes 1 milion SHU. Celkově vypadá výrobek docela pěkně.

Konzistence a barva: milá Jolokia Mučíto je odstínu tmavě červeného a skupenství tak akorát. Omáčka je docela homogenní a skoro bez semínek.

Vůně: papričky a rajčátka, to je moje, obzvlášť takhle zkraje léta. Odér je velmi příjemný a připadá mi o trochu jemnější než u výše zmiňované MM. Překvapilo mne, že vůbec není cítit typický závan Jolokie (pamětníci omáčky Snake Bite zamáčknou slzu), ovšem to není na škodu. Naopak, slabší povahy tuto skutečnost jenom uvítají (slovo „slabší“ berme v kontextu lidí konzumujících tento druh papriček s rezervou).

Chuť: v důsledku značné podobnosti s Morugou se žádné extra překvápko nekonná, ale v případě kvalitního produktu mi to přijde uplně OK. Jolokia Mučíto je poměrně sladká, jen docela lehounce nakyslá. Rajčata se docela pěkně prosazují, chuť papriky je trochu jakoby upozaděna.

Pálivost: tak co, už se bojíte? Nandávám si poctivou čajovou lžičku, a šup s omáčkou do úst. Hm, jasně, už se začíná ozývat pálivost... nu, není to tak hrozné. Tak ještě lžičku. Ták, to už jsou onačejší grády... A ještě si dám trošku...

Nebudu to moc protahovat, pálivost najíždí trochu později, ale bezva je, že každé další sousto pak pálí o něco víc. A co je fajn, vjem pálivosti v puse vydrží docela dlouho, takže se budete radovat dlouhé minuty.

Jídlo: relativní sladkost výrobku si přímo koleduje o využití v ovocném salátu. Pokrm je to primitivní, na suroviny, čas a zručnost kuchaře nenáročný, přináší hafo radosti a nespočet variant. Pokud se chcete inspirovat, jednu z možných jsem před časem uváděl zde. Omáčka se v salátech tohoto typu prosazuje velmi dobře, a zároveň z výsledku nijak nečouhá a nepůsobí rušivě. Dál jsem tuhle baštu zkoušel do polévek, dipů nebo i jen tak k sýru, taky spokojenost.

Počítám, že by sladkost omáčky leckoho mohla navést k myšlence použít recenzovaný výrobek na kuře místo klasické asijské sladkokyselé omáčky, ale tady bych byl opatrný, přeci jen si nechcete vypotřebovat celou lahvičku najednou.

Cena a užitná hodnota: tuhle pálivost snadno zakoupíte na webshopu výrobce, a to za sumu 239 Kč. Cenu nepovažuju za nijak přemrštěnou, holt člověk nekupuje žádnou „čínu“. Pokud jde výdrž, tak za mne dobrý, ale někomu, kdo nedisponuje dalšími omáčkami na prostřídání může Jolokia Mučíto zmiznout co by dup, tak se radši posichrujte koupí více kousků.

Shrnutí: další kvalitní omáčka z českých luhů a hájů, která stojí za vyzkoušení.

Recenze – Fool's Delight

Ahoj, tak jak snášíte ty vedra? Že se na to můžete vykašlat a flákáte se u vody nebo okolní svět pozorujete z bezpečného chládku zahrádky oblíbené restaurace? Tak to gratuluju, ne všichni máme takový štěstí. Ale kdo by propadal beznaději, když má pravidelný přísun chilli, viďte?

Dneska mrkneme pod víčko další DIY omáčce z tuzemských luhů a hájů. „Bláznovo potěšení“ obsahuje jednu z nejpálivějších papriček Trinidad Scorpion Moruga, pro kterou mám já osobně mimořádnou slabost. Tak pojďme na to, už se nemůžu dočkat.  

Přísady: papričky Trinidad Scorpion Moruga, rýžový ocet, sladké papriky, rajčata, broskve a cukr. No vida, omáčku s broskvemi jsme tu určitě ještě neměli. Za zmínku taky stojí absence soli, pokud to při vašem rozhodování hraje nějakou roli.

Vzhled: dvoudecková placatka bude svým tvarem důvěrně známá všem milovníkům tuzemáčku a jiných dobrot. Víčko klasické kovové, etiketa je kvintesencí přístupu „urob si sám“. Můj vkus je lehce jinde, ale snahu v každým případě oceňuju, lepší než nechat flaštičku bez nálepky.

Konzistence a barva: výrobek je barvy světle červené, až do oranžova. Co do hustoty mne omáčka překvapila svojí relativní řídkostí; není vysloveně vodovitá, ale ze všech zatím zde recenzovaných tuzemských omáček je určitě nejtečavější. Tato skutečnost ovšemže sama o sobě nepředstavuje nic špatného, jen si dávejte bacha při dávkování.

Vůně: tady je to jednoduchý, rajčata vládnou! Ber, nebo nech bejt. Jasně, v dalších vrstvách ucítíte i náznak papriky, ale třeba výše uvedené broskve ani ťuk.

Chuť: dominuje sladká chuť broskví podepřená cukrem. Po kyselosti octa není skoro ani památky, takže zbystřete všichni, kteří nemáte rád kyselé. Celek chutná příjemně. Osobně si na sladké skoro vůbec nepotrpím, ale v jídle se to ztratí, takže žádný strachy. Docela bych někdy chtěl ochutnat šarži bez cukru.

Pálivost: jsem spokojen, všechno pálí jak má. Náběh je spíše pomalejší, ale intenzita plně uspokojivá a výdrž solidní. Žádnej švindl.

Jídlo: léto máme skoro na krku, a jakkoliv jsem dalek slepě následovat stokrát ožvýkaná moudra typu „v tomhle vedru nejde jíst nic jinýho než lehký salátek“, tak je fakt, že teď hodně dlabu zeleninu. Příčinou je však spíš její vyšší kvalita a v neposledku lepší dostupnost např. na farmářských trzích. Ale dost už obecných keců. Co třeba raw květákový kuskus? Že neznáte? Chyba, s Fool's Delight si výborně rozumí. To samé lze prohlásit o mojí oblíbený pomazánce z uzenýho tofu a červený cibule nebo třeba, a to hlavně, o jídlech typu květák na mozeček. Lze důvodně předpokládat, že se neztratí ani třeba na grilovačkách, obzvlášť milovníci kuřat a drůbeže všeobecně ji stoprocentně využijí.

Cena a užitná hodnota: jedná se výrobek distribuovaný zatím spíše přes Facebook a přes známé, takže hodně štěstí při shánění. Pokud by vám to pomohlo, na etiketě je jméno Filip Kouřil, kontakt předávám zde. Konkrétní cenu nepovím, měnil jsem za Agenta, ale co do užitný hodnoty určitě nejsem zklamán.

Shrnutí: zajímavá a příjemná omáčka spíše do sladka. Docela fajn, jsem zvědav, zda a kam se v budoucnu vyvine.

Recenze – Firedog

Co si budem namlouvat, kdyby si Stvořitel přál, abychom nechlastali, nikdy by člověka nenechal okusit radosti alkoholového opojení, na tom se nejspíš shodnem. A pokud jde o chilli, platí určitě to samé. Jak si ale fanoušek pálivého bude pokyvovat hlavou, zkusí-li tuzemský pivovarník propojit jedno potěšení s druhým? Minulý víkend se v Hradci odehrály jakési pivní slavnosti, během kterých měl našinec možnost ochutnat chmelový mok na všechny možné způsoby. Příliš tedy nepřekvapila skutečnost, že zde ostravský Pivovarský dům nabízel speciální 14stupňové pivo Firedog s příměsí chilli. Jak jsem byl spokojen? Čtěte dále!

Polotmavý speciál Firedog se skládá z upravené vody, českého chmele, ječného sladu, feferonů a pivovarských kvasnic. Za mne zcela ok, takže přistupmež k degustaci. V rámci objektivity přizval jsem k hodnocení kamaráda, který má rád pokrmy pikantní, ovšem na vysloveně pálivé záležitosti jej neužije.

Jak jsme pochodili? Tož tak: pivo jako takové je prima; barva svádí k napití, vůně jest prosta všech nepřístojností, pěnivost je skvostná, říz pak plně uspokojí nároky pijákovy, ale – výsledek nepálí. Prostě a jednoduše v něm chilli není cítit ani náznakem! Kdybych měl tenhle názor jenom já, osoba otrlá a všemi (chilli) mastmi mazaná, neřekl bych ani popel a svedl vše na totální propálenost svých chuťových pohárků, ale když se stejným názorem vystoupí osoba chilli běžně spíše neholdující, je to na pováženou.

Je možné, že jsme měli echt smůlu na nějakou nedomrlou šarži, v takovém případě se budeme těšit zase někdy příště. Pokud jste měli větší kliku, nebojte se vyjádřit v komentářích pod článkem. A do té doby pivu zdar a pálivému zvlášť!