Recenze – Lol Tun Habanero Peppers

Ahoj, vítám vás u dnešní, tak trochu sváteční recenze. Sváteční ani ne tak kvůli Vánocům, ty nemají se zdejšími recenzemi nic extra co do činění, ale kvůli skutečnosti, že jde o výrobek až z dalekého Mexika, konkrétně pak o sterilované papričky habanero. A ruku na srdce, dát si echt mexický habanera, to už je tak trochu svátek, hm?

Přísady: papričky habanero 55 %, mrkev, cibule, ocet, koření, jodová sůl, konzervační látky E211 a E202.

Vzhled: celkový vzezření není kdovíjak výrazný, dovedu si představit, že bych tuhle připosraženou zavařovačku s docela pěknou, ale spíš decentní etiketou někde v regálu supermarketu lehce přehlídnul. Lák sahá jen cca do 80 % flaštičky, takže část habaner kouká nad hladinu. Jink výrobek neskýtá žádný extra překvápko.

Konzistence a barva: tahle kategorie je spíš pro omáčky, ale proč ne; papričky jsou prima oranžový, mezi nima semo tamo mrkev a cibule. Dno obzvláštňuje akorát kulička novýho koření a snítky bylinek.

Vůně: kdybych měl přirovnávat, tak bych musel zmínit tradiční sterilovaný jalapeña od firmy La Costeña. Podobná nakyslá vůně, podobný odér mrkve a cibule, tomu se ostatně vzhledem ke složení vůbec není moc co divit. Překvapila mne akorát naprostá absence vůně habaner. Sice je známo, že citrusovej odér těchto krásek je nejsilnější v čerstvým stavu, ale stejně...

Chuť: oproti výše zmiňovaným jalapeños nejsou tyhle papričky bohužel moc masitý, spíše naopak. Je tedy nabíledni, že chuť, ačkoliv příjemně nakyslá, sama o sobě hitparády nebourá.

Pálivost: rád píšu, že po nejrůznějších provarech dovážených do republiky z Holandska a pěstovaných kdovíjak, který zpravidla až na vzhled nesplňují žádný nároky mojí maličkostí na habanera kladený, má tenhle habanerovej kompůtek docela sílu. Start je dle očekávání rychlej a ostrej jako zvuk kytary Fender Stratocaster. Po chvilce má tendenci slábnout, ale to není chyba, takhle habanera prostě pálí.

Jídlo: bezvadný je, pěkně si milý naložený habanera nakrájet na kolečka a šupnout je při obědě na talířku do prostředka stolu, ať si každý poslouží jak uzná za vhodný. V mým případě to většinou dopadne tak, že si podstatnou část nahrnu hnedle do polívky, to úplně miluju. Chybu neuděláte ani při použití na jednohubky nebo chlebíčky.

Cena a užitná hodnota: u nás se tahle bašta prodává v místním kamenným obchodě za zhruba 120 Kč, na webshopech ji možná seženete i levněji. Ať tak nebo tak, v době, kdy za jen trochu slušný naložený okurky vypláznete v supermarketu skoro čtyři pětky, ani nemrknete, je cena za recenzovanej výrobek vlastně docela ok.

Shrnutí: docela fajn naložený habanera. Na mlsaní jen tak z flašky to není, ale jinak rozhodně žádnej švindl.

Recenze – Hotter than Hell

Nazdar milánkové, vítejte zas po týdnu. Věřte nebo ne, hnusnej bacil mi už konečně dává pokoj, tak se spolu můžeme pěkně vrhnout na recenzi jedný pořádně poctivý záležitosti. V souvislosti s tím by se slušelo zmínit pravidlo „výjimka potvrzuje pravidlo“, anžto jsem před časem prohlásil, že na stránkách blogu nebudu recenzovat nic, co má v názvu hořící prdele, peklo a tak podobně. Tak dobře, tohle je ta výjimka z pravidla. Face up to it!

Přísady: chilli, ocet, extrakt chilli. Málo platný, zas jednou tu máme pěkně minimalistickou záležitost.

Vzhled: šestihranná sklenička o objemu pouhých 55 ml má jen dvě možnosti – buďto nabídne něco echt, nebo ji zbaštíte během jednoho večera a příště vezmete něco jinýho. Kde je pravda? Čtěte dále!

Konzistence a barva: pokud nadrtíte úrodu chilli papriček od babičky ze zahrádky a následně to nepřeženete s octem, pravděpodobně se dostanete na úroveň chilli pasty. Světe div se, právě tak se tváří dnes recenzovaný výrobek. Žádný překvápko, konzistence spíš hustší, barvička sytě červená, u mne dobrý.

Vůně: pokud byla barva cajk, tak vůně je o dost lepší. Intenzivně krutopřísná nálož paprikovýho odéru ti přinese nejeden vlhkej sen. Tady fakt nechybí nic.

Chuť: u podobně minimalistickejch záležitostí jako Hotter then Hell je posuzování chuti vždycky trochu ošemetný – buďto je výsledek paráda, nebo průser, tzv. „mezikozní“ výsledky nebejvaj pravidlem. Nebudu vás dlouho napínat, recenzovanej výrobek obstál se ctí. Dovedl bych si představit míň hořkosti semínek, ale jinak fajn. Vyloženě pak oceňuju skutečnost, že chuť nesviní extrakt kapsaicinu.

Pálivost: ruku na srdce, pálivost je velmi, velmi solidní. Na to, jak málo extraktu bylo použito při výrobě recenzovanýho výrobku, člověk docela zůstává zírat. Náběh je rychlej, setrvalost vjemu pálivosti pak mrtě výživná. Připadal bych si jako nevděčnej ksindl, kdybych chtěl něco víc.

Jídlo: co se extraktovek týče, mívám začasto problém je všestranně upotřebit. Ne tak v případě Hotter than Hell! Výsledek pálí fest solidně, ale extraktu použil výrobce spíše pomálu, takže je celek parádně univerzální. Jasně, prvotní určení je jednoznačně do teplý kuchyně, ale když zkusíte Hotter than Hell na sendvič nebo studenýho dresinku, výsledek nejenže není průser, ale překvapivě to dopadá velmi, velmi dobře. Doporučuju.

Cena a užitná hodnota: hele, fakt nezkrachujete. Za tři stovky pořídíte na webu chillimarket.cz, a já vám garantuju, že vaše soužití bude trvat dýl než dva týdny. Že kecám a sežrali jste ji za dva dny? No vidíte, jak je dobrá!

Shrnutí: bezva záležitost, která se s tím moc nemaže. Má to sílu, nepostrádá chuť... já jsem spokojenej a vy byste měli bejt taky, tečka.

Pokud jste hradecký nebo máte možnost dorazit do Hradce 2. ledna, tak vás chci tímto pozvat na koncert, kterej se toho dne odehraje v soukromým Klubu čp 4 na Velkým náměstí. Zahrajou nemilosrdní hc punks See You In Hell, oldschool grindeři Needful Things a jejich krutoviolence kolegové Klutz.

A aby to mělo celý nějakej přesah, pojďme se tam sejít my, kteří krom výživný hudby milujem pořádně kvalitní chilli! Doprovodný program bude pestrý a ostrý, Agenta vezmu, ohledně dalšího se nechte překvapit. Omlouvá jenom nemoc a nebo smrt, kocovina ze Silvestra ne!

Chřipkové prázdniny a trocha aktualit

Ahoj vespolek, jak se máte? Asi jste se divili, proč tu teď po dva týdny nebyla ani čárka. Důvod je zcela prostý, jsem permanentně nachcípanej a v podstatě pendluju po ose práce–postel, na blog jsem neměl moc pokdy. Tedy, ne že bych chilli zanedbával, ale jak už se mi při chřipajznách stává, nemám moc chuť na jídlo, takže i nálada na zkoušení nových omáček je malá. No a uznejte, že když recenze, tak psaná od srdce, no ne?

Ale k něčemu je to dobrý. Dobří kamarádi Ivoš a Martin mne podarovali svými výrobky, přičemž společným jmenovatelem obou omáček je použití červené řepy, díky čemuž bylo docíleno nejen krásně plné barvy, ale především zajímavé a nevšední chuti. Oba kousky určitě přiblížím.

Dále jsou hotové nové a snad už konečně finální etikety na Agenta, viz záhlaví. Jojo, zlatá plaketa nechybí, nemoh jsem se nepochlubit. 

Když už zmiňuju Agenta, venku je už pár týdnů šestnáctá šarže. Opět klasická chuť, ohlasy jsou pozitivní a rychlost tenčení zásob enormní, co víc si přát. Pokud ji chcete ještě chytnout, ozvěte se na mail dockinez (at) centrum.cz. Sedmnáctka bude pro změnu extra česneková. 

V plánu byla i speciální vánoční podpultovka, ale málo platný, dokud chrchlám jak Marlboro man, tak se do vaření pouštět nebudu, to dá rozum. Ale do Vánoc ještě něco času zbývá, tak není vše ztraceno. Určitě dám vědět.

Tak, to je pro dnešek všechno. Mějte se fajn, vykašlete se na velký gruntování, nenechte se zblbnout nákupním šílenstvím a užívejte Advent. A pokud máte nějakej zaručenej tip jak zatočit s chřipkou, podělte se o něj v komentářích.